Předchozí dva ročníky opanoval Martin Cupal, ale letos nás čekala jiná korunovace. Sešlo se nás jenom šest statečných. Ostatní měli asi jiné záležitosti na práci. Nám to nevadilo a do sytosti jsme si zahráli. Těch šest statečných se jmenovali: Martin Cupal, Michal Brzica, Cyril Perrette, Václav Šáša Michalčík, Ivan Hurych a Rosťa Kozák. Skupinu jsme odehráli každý s každým na dva hrané framy na deset červených. Skupinu opanoval Martin, když ztratil jen dva framy. O druhém a třetím místě mezi Ivanem a Michalem nakonec rozhodl až náběh, který měl Ivan vyšší (oba měli šest bodů a zápas mezi sebou nerozhodný). Rovněž to dopadlo o čtvrtém a pátém místě, kdy Cyril měl vyšší náběh než Šáša ( jinak měli oba pět bodů a zápas mezi sebou zremizovaný). Na posledním místě bohužel skončil Rosťa, který ještě stále doplácí na „nováčkovskou daň“. Jelikož jsme se dohodli, že postoupí všichni do pavouka a Rosťa musel odjet, tak si v předkole o semifinále zahrál Cyril a Šáša. Cyril se oproti skupině zlepšil a nedal Šášovi sebemenší šanci a vyhrál 2:0. V prvním semifinále se teda potkali Cyril a Martin. Cyril se nesl na vlně úspěchu a rovněž i Martina poslal po výsledku 2:0 jen do boje o třetí místo. V druhém souběžně hraném semifinále si to rozdali Ivan s Michalem.. Michal rovněž vyhrál 2:0. O třetí místo si zahrál Martin a Ivan, kde v roli zklamaných hráčů měl více chuti Martin a Ivana porazil 2:0 Ve finále si tedy zahráli Cyril a Michal.
V prvním framu Cyril dohrál barevnou dohrávku a ukradnul tak Michalovi frame. V druhém framu Cyril pro jistotu vystřihl třicítku v náběhu a Michala už nepustil ke stolu a opět vyhrál 2:0. Po dlouhé době, tak Cyril znovu opanoval Studénku a to doslova, neboť získal i trofej pro nejlepšího hráče turnaje za nejvyšší náběh a ten činil krásných 45 bodů. Za zmínku stojí uvést i to, že padly ještě tři další třicítkové náběhy. Takže kvalita byla opravdu vysoká a jen tak dále Pánové 
Snůkru zdar
